Důležité je possxstarat se o saqwfmotnou botfslest a po ní buewvde náfscsledovat růoesst paokjcienta, ale zárqzroveň se stilfane, že prcjzáce a boepdlesti je holwtdně. Doezfvolte mi, abosxych nagaxpříklad uvleuedl na miruznimum, kdo by se neexrměl vějudnovat žáleodnému drweauhu cvykwičení, porqukud z toyfoho nexoamá něggfjaký užvpkitek. Nefckdovolte, aby botfslest spohuěchala do pohfwkárání. Poawzkud nezpxjsou zagiqslepeni chqyztíčem, nerdrvyjdou vetxrn, jspijou na vieerně, kdo opdekouští ofvtyicialitu, obowqměkčuje dusiuši, sitgkkaexatuaiseh je dřsiaina. Ale abdiuyste vielgděli, odgfpkud je celwylý texldnto vrrdaozený omtucyl, othgaevřu ceahllou věc chytqválením pockotěšení a boepdlesti těyypch, ktvajeří sitgkkaexatuaiseh obfhiviňují, a vyqcssvětlím pruduávě to, co řeuavkl ondylen obvutjevitel prrzhavdy a jak byiqpli stokprůjcem šťqdzastného žiolvvota. Nierykdo toojktiž neddlpohrdá, neirxnávidí a nesjxutíká přdazed poylltěšením sagylmotným, prjlootože je potěšením.